Rostlina |
Obrázek |
Popis/Význam |
Hlasovat |
Hvozdík pyšný
(Dianthus superbus L.)
|
 |
Hvozdík pyšný je vytrvalá bylina, až 70 cm vysoká, s nápadnými dřípenými květy narůžovělými nebo bílými. Je rozšířen především ve střední Evropě, na severu zasahuje až do jižní Skandinávie, na jihu na Balkánský poloostrov. U nás se vyskytuje ve dvou poddruzích: na vlhkých loukách a v lesních lemech nižších poloh najdeme hvozdík pyšný pravý, na horských pastvinách a svazích zase hvozdík pyšný alpínský. Oba poddruhy jsou vzácné, horský poddruh je silně ohrožený, nížinný dokonce kriticky ohrožený, oba jsou chráněny také zákonem.
Více informací |
|
Rosnatka okrouhlolistá
(Drosera rotundifolia L.)
|
 |
Rosnatka okrouhlolistá je vytrvalá masožravá rostlina s přízemní růžicí listů a nepatrnými kořeny, 4–20 cm vysoká. Listy jsou stejně široké nebo i širší než dlouhé, okrouhlé až eliptické. Chloupky na čepeli listu vylučují enzym, který rozkládá drobný hmyz. Květy jsou velmi drobné, nenápadné na dlouhém stvolu, který je výrazně delší než listy. Vykvétá od června do srpna. Koncem léta se vytvoří přezimovací pupen (tzv. hibernaculum), ve kterém jsou uloženy orgány rosnatky pro příští vegetační období.
Více informací
|
|
|
 |
Hořeček český je dvouletá bylina, po vyklíčení semen vyroste prvním rokem sterilní listová růžice, dospělé rostliny vykvétají modrofialovými květy až koncem následujícího léta. Roste na pastvinách, krátkostébelných loukách, sečených vlhčích loukách a na mnoha narušovaných stanovištích (okraje cest, lomů, lesní lemy). Hořeček český má těžiště rozšíření v Českém masivu, roste v ČR, v bavorské části Šumavy, v severním Rakousku, v jižním Polsku je nezvěstný. Jeho rozšíření se v posledních padesáti letech drasticky snížilo, v současné době je u nás evidováno okolo 60 lokalit, nejvíce se jich zachovalo na Šumavě a v Šumavsko-novohradském podhůří.
Více informací
|
|
|
 |
Vstavač kukačka je vytrvalá bylina s čeledi vstavačovitých, 8–40 cm vysoká, s květy uspořádanými do krátkého klasu. Korunní lístky jsou světle až tmavě nachové, vzácně i bílé, dosti proměnlivý je tento druh i ve tvaru a velikosti pysku květu a ve své výšce. Vykvétá od května do června.
Více informací
|
|
|
 |
Koniklec luční český je vytrvalá rostlina, která na jaře zaujme svými krásnými modrofialovými květy, později jsou na ní výrazné i její ochmýřené plody – nažky. Koniklec luční český roste na suchých půdách stepních stanovišť, na travnatých stráních a lemech lesů, na výslunných skalkách, setkáme se s ním pouze ve střední Evropě, kromě Česka tedy ještě v Polsku, Německu, na Slovensku a v Maďarsku. U nás jej najdeme roztroušeně až vzácně ve středních a severozápadních Čechách a na jižní Moravě.
Více informací
|
|
|
 |
Hrušeň polnička je stromem, někdy i keřem, který se vyskytuje v lužních lesích, dubohabřinách, ve světlých doubravách, lesostepích, na pastvinách a křovinatých stráních, na půdách bazických až mírně kyselých. Je to evropský druh, najdeme ho v Evropě západní, střední a jižní, také v Malé Asii. U nás roste především v teplejších oblastech, setkáme se s ním hlavně na jižní Moravě a v Českém krasu, byla však vysazována i jinde. Dožívá se stáří 150 až 300 let. Jistě nemusíme nikomu představovat charakteristické drobné plody hrušně polničky, které se dříve dosti běžně konzumovaly. Dřevo hrušně je velmi kvalitní a trvanlivé, používalo se v řezbářství a truhlářství. Dnes se využívá především jako podnož pro pěstované kultivary hrušní.
Více informací
|
|
|
 |
Růže galská - nebo také jinak růže keltská - patří k nižším druhům růží, vytváří nízké 50 až 100 cm prutnaté keříky, které bohatě odnožují. Květy jsou velké, někdy až do 10 cm v průměru, má největší květy ze všech evropských růží. Jsou zbarveny tmavě růžově a intenzívně voní. Rozšířena je ve střední a jižní části Evropy (rozšíření kopíruje někdejší keltské osídlení), dále se růže galská vyskytuje v Malé Asii a na Kavkaze. U nás roste spíše roztroušeně – v nížeji položených a teplejších oblastech, v některých územích zcela chybí a na dalších rychle ubývá (Český kras, východní Polabí, Bílé Karpaty, Haná, Labské pískovce, Podještědí, Javorníky a další).
Více informací
|
|
|
 |
Mateřídoušky zná určitě každý, jen málokterá jiná rostlina se dostala podobně velmi neopomenutelně i do naší poezie. Jsou to vlastně nizoučké keříky s poléhavými, vystoupavými nebo plazivými stonky, které jsou zakončeny světle až sytě růžovofialovými nebo bělavými květenstvími. Vykvétají obvykle od května do června, horské druhy však kvetou od července až do října
Více informací
|
|
| Myslíte si, že je třeba chránit rostliny a jejich přírodní prostředí v celé Evropě |
|
| Přáli byste si, aby národní vlády a evropské instituce byly více zapojeny do ochrany planě rostoucích rostlin? |
|
| Chcete-li být informování o akcích sdružení Planta Europa, vložte prosím e-mailovou adresu
|
|
|
